O kapele

Diskografie a MP3

Fotogalerie

Objednávky

Pod Černý vrch

Ke stažení:

• Babice
• Děvečka
• Něbajusja
• Semotam
• Vídeň

Diskografie:

• 
  • Semotam - 20003
  
  Pod Černý Vrch – Semotam
  Že s pomocí smyčcových nástrojů lze vytvořit zatroleně masivní sound, o tom svědčí nejen tvorba finské Apokalyptiky. A že pěkný nářez může tkvít i v českých, moravských a dalších lidovkách, to zase dokazuje třeba Čechomor. Obě tvrzení jsou platná i pro současnou tvář pražské formace Pod Černý vrch, avšak ta si při hledání svébytného výrazu našla ještě trochu jiný, a troufám si říci, že mnohotvárnější způsob vyjádření. S pomocí dvou (dnes už dokonce tří) houslí, violy a nadmíru barevné a vynalézavé rytmiky baskytara – bicí a s občasným využitím několika dalších hostujících muzikantů (mj. Vladimír Merta s fujarou a akustickou kytarou nebo dlouholetý Mišíkův sideman Olin Nejezchleba s viloncellem) se od dřívějšího soundu, silně poznamenaného předrevolučním českým undergroundem, soubor posunul k daleko folklórnějšímu vyznění. Jenže pozor: na rozdíl třeba právě od Čechomoru (s nímž mimochodem dřív hrál současný bubeník PČV Martin Rychta), který jen tvůrčím stylem adaptuje tradicionály, si PČV z lidových sbírek vypůjčují pouze texty. Veškerá hudba i přes svůj výrazně starodávný nádech pochází ze skladatelské dílny hráče na baskytaru (doplňkově i na elektrickou kytaru) Jiřího Kubíčka a dotváří ji celá skupina. Snažit se vytvářet falešný folklór je vždycky tak trochu o hubu, respektive o balancování na hraně vlastního uměleckého kreditu. PČV však tímto nebezpečným úskalím prolpupi prakticky bez škrábnutí. Ale není divu: jejich loďka byla postavena z kvalitního materiálu, jímž jsou invence a rafinované netradičně tradiční muzikantské přemýšlení. Navíc skupina se nijak nezříká svých rockových kořenů, pouze je přetransformovala do jiné, v eskrze zajímavé podoby (nicméně když na to přijde, dokáže vypálit i tříštivou punkovou střelu v podobě nehorázně nabroušené písně Stvoření). Etnické inspirace si s bigbítem za jistých podmínek mouhou báječně vyhovovat a podporovat se navzájem – zdá se, že PČV na zřídlo těchto podmínek, jimiž jsou především neurputnost, přirozenost a pokud možno též skladatelsko-aranžérská nebojácnost a celková hudební otevřenost, natrefili. World music může mít stovky podob a tahle rockově nekonzervativní patří mezi ty nejšťastnější.
  Petr Korál, Rockshock, květen 2003
  
• 
  • Celibát - 2000
  
  
• 
  • Píseň lásky - 1998
  
  
• 
  • Měchožil zhoubný